|
|
|
Už jste viděli v televizi nebo v jiných médiích reklamu s holohlavou Annou K.? Její kampaň proti rakovině prsu provází věta „Chceš žít jako já?“ A chcete? Žít s nejistotou, kde začne mít nemoc navrch? Bát se každé změny, která se na vašem těle stane? Pokud ne, nepodceňujte preventivní prohlídky u svého gynekologa, mamograf ani samovyšetření prsu.
Co mě vede k napsání článku o rakovině prsu? Příběh šestapadesátileté ženy, která si jednoho dne začala všímat, že jeden z jejích prsů se poněkud mění. Začal jí zapadávat prsní dvorec a bradavka. Zprvu tomu nepřikládala význam, ale postupně začala přemýšlet, jestli se něco neděje. Ale pořád jí v hlavě vrtalo, že když se bude moc ptát, moc se dozví. Její maminka zemřela velmi mladá na rakovinu dělohy. Co kdyby jí lékaři sdělili podobnou diagnózu? A tak se hodila každá záminka, proč oddálit návštěvu gynekologa, u kterého mimochodem byla naposledy tak před dvaceti lety. Když už nebylo vyhnutí, rezignovala a zašla si na gynekologii pro žádanku k vyšetření na mamografu. Jaké bylo její překvapení, když jí pan doktor oznámil, že v onom ňadru má nádor, a to dost velký. Následovala série předoperačních vyšetření, přípravy a pak operativní zásah – radikální mastektomie, tedy odnětí celého prsu, spojená s vyjmutím všech mízních uzlin v podpaží. V současné době má před sebou minimálně půl roku nepříjemných radio a chemoterapií a patrně doživotní kontroly u lékaře včetně neustálého strachu, kdy se nemoc projeví znovu.
Dle mého názoru stačilo málo a nemuselo to dojít tak daleko. Pravidelné půlroční kontroly u gynekologa, nejpozději od padesáti let pravidelné dvouleté kontroly na mamografu. Anebo alespoň kontrola u lékaře při prvním podezření, že se začíná něco dít. Jenže snad každá žena se bojí, že by mohla zaznít ona nepříjemná diagnóza, po níž následují všechna výše popsaná vyšetření a zákroky. Pořád doufáme, že zrovna nám se to nestane. Ale co když ano?
Rakovina prsu je nejlépe zjistitelný nádor, neboť je v ňadrech na povrchu těla. Dá se zjistit pohmatem (samovyšetření se má provádět jednou měsíčně, ne v době menstruace) nebo přístroji (mamograf, ultrazvuk). Nádory rostou pomalu, často několik let, je tedy možné odhalit je relativně včas. Čím menší ložisko je, tím větší je možnost, že žena nepřijde o prs.
Alarmující je každá změna, která se objeví jen na jednom prsu, kterou objevíte náhodně nebo při pravidelném samovyšetřování:
Nově vzniklá bulka, kůže nad ní není pohyblivá
Okrsek žlázy, který je ve srovnání s ostatními tuhý, nestlačitelný
Bolestivý okrsek nebo bulka, pokud se jich v prsech nevyskytuje více
Bulka v podpaždí větší než 2 cm, tvarem kulatá, tuhá, někdy bolestivá
Zatahování, vrásnění kůže na prsou, které se zvýrazní při zvedání paží.
Ohraničené zarudnutí kůže, které není provázené bolestí a zvýšenou teplotou.
Kůže prsu je v malém nebo větším rozsahu prosáklá, pohmatem i na pohled připomíná pomeranč. Pozor není oranžová, má přirozenou barvu.
Krvácivé šupinky na jedné bradavce, často spojené se svěděním. Následně se objeví otok celého prsního dvorce.
Opakovaný červený obtisk čerstvé krve v místě bradavky na podprsence.
Opakovaný tmavě hnědý obtisk v místě bradavky na podprsence.
Rakovina prsu je diagnóza, která každoročně zaznívá z úst lékařů stále častěji.
Meziročně narůstá počet nemocných žen asi o 150 dalších případů.
Každým rokem se v České republice objeví na 6000 nových případů.
Od 45. roku věku rapidně přibývá nemocných žen, nicméně nemoc může propuknout již u pětadvacetiletých.
Skoro 10% žen přichází k lékaři pozdě, tedy v okamžiku, kdy jim dnešní medicína již nedokáže zachránit život.
Stránek věnujících se prevenci rakoviny prsu je na internetu mnoho, mnoho firem se věnuje podpoře výzkumů v této oblasti. Stačí do vyhledávače zadat „rakovina prsu“ a zjistíte, jak mnoho informací můžete získat. Podívejte se a rozhodněte se udělat něco pro svůj klid a život. Začněte pravidelně prohlížet své prsy. Navštivte svého gynekologa a vyžádejte si vyšetření na mamografu. Může vám to zachránit, nebo alespoň prodloužit život. Nebudete muset přijít o svá ňadra ani podstupovat bolestivou a nepříjemnou léčbu. Vaše děti a partneři se o vás nebudou muset bát.
Manželova maminka patřila mezi těch výše zmiňovaných 10% žen, které přijdou k lékaři pozdě, její život skončil v 52 letech, po deseti měsících léčby. Doufám, že ona 56letá žena, moje maminka, která mě inspirovala k napsání tohoto článku, bude mít větší štěstí. Ráda bych, abyste mi do diskuse pod tímto článkem napsaly, zda absolvujete pravidelné kontroly, nebo třeba že jste se po přečtení této výzvy rozhodly, že konečně půjdete...
Pokud chcete o onemocnění, prevenci nebo třeba samovyšetření prsu vědět víc, navštivte například stránky projektu Anny K.: www.chceszitjakoja.cz
Převzato z www.meredit.cz autorem článku je Mgr. Hanka Veselá